po minulém, trochu smutnějším článku, se vracím s optimističtějším článkem s poselstvím, i když to tak podle názvu úplně nevypadá...
Jo, život není fér a setkáváme se s tím každý dnes a denně. A každý to pozoruje na někom jiném a v něčem jiném. Souvisí to se závistí, s bezmocí, stěžováním si... a většinou je to stejně jen "výkřik do prázdna"...
Příklady mého závidění z minulosti:
- Jeho rodiče mu dali nový auto? Bavorák, hned po řidičáku, jako vážně? A já nedostala ani starou ojetinu po mámě. To není fér!
- Ve Švýcarsku se ale mají dobře, co? To není fér!
- Ona má tak krásný a hustý vlasy a krásnou pleť a já mám jemný, řidký a zničený cancoury a beďary. Pff...
- Bezdomovci v Rakousku dostanou byt a já půjdu do podnájmu, který ani nevím, jak uplatím
- On má už ve čtyřech letech naspořeno stejně jako já ve dvaadvaceti? To není fér!!!
To není fér, říkala jsem si... TO SAKRA NENÍ FÉR!
No, znáte to. Občas to docela naštve, občas zamrzí a já dříve také záviděla, hodně. Je to hrozná lidská vlastnost a kolikrát, když jsem opět poslouchala, jak kamarádce mamka koupila nějakou high-end kosmetiku (moje máma koupí maximálně něco do dvou stovek, co musím nechat v koupelně pro ni i mou sestru, která všechno na obličej asi pije, nebo nechápu, kam to mizí), štvalo mě to. Stejně jako to, že dcery příbuzných dostaly byt a já dostanu prd.
No, ale proč to píšu? Protože jsem se přes to závidění přešla a pokud si to někdo alespoň trochu zaslouží, přeji mu to. Občas sice zakroutím hlavou, ale už mě to neužírá. Vím, že to, co si vydřu sama, toho si budu více vážit. Znám hodnotu peněz a až začnu plnohodnotně pracovat, budu finančně nezávislá a budu na sebe hrdá. Jednou se mi třeba splní moje plány a třeba na tom zbohatnu a budu si moc dovolit nejdražší kosmetiku, dovolenou v Karibiku a tak. Ale nemusím závidět ostatním, protože vím, že když se budu snažit, mohu dosáhnout na toho samého, nebo alespoň na část toho samého.
Takže ano, život není fér a vždycky se bude někdo mít lépe než my, někdo bude mladší než my, krásnější, úspěšnější, bohatší, zdravější. Ale nezáviďme! Užívejme si toho, co máme a jděme si tvrdě za tím, co chceme. Buďme rádi za to, že máme kde spát, co jíst, není nám zima, protože zdaleka ne všichni mají takový luxus jako my.
 |
| (zdroj) |
Když jsem přestala závidět, tolik si stěžovat a povzdechávat, vidět všechno černě, ulevilo se mi a uvidíte, že když přestanete i vy, bude vám líp. Tak co vy, zvykli jste si, že život není fér? Závidíte někomu něco?
Mějte se krásně
Terez
P.S.: Vyražte ven, dokud ještě svítí sluníčko. Já půjdu za chvilku na procházku, provětrat sebe i čtyřnohé mazlíky a vyrazíme na houby. :))
