úterý 28. dubna 2015

Úterní úvaha: Co kdyby?

Dnes to bude jen takové malé zamyšlení pošmourného úterního odpoledne. Občas si kladu otázky, co kdyby něco bylo jinak? A pak si představuji, jak moc jiný život bych měla… Byla bych šťastnější?

(zdroj)

Co kdybych se podle prognózy opravdu narodila s Downovým syndromem? Jak bych vnímala svět? Nechali by si mě naši?

Co kdybych neodešla z dramatického kroužku? Byla bych teď herečka? Chodila bych na teď JAMU?

Co kdybych sekla s tančením dříve, než v patnácti? Podívala bych se někdy do Dánska nebo do Švýcarska?

Co kdybych nešla ven v ten den, kdy jsem poznala přítele? S kým bych teď byla? Kde bych byla? Byla bych teď au-pairka někde v zahraničí? 

Co kdybych odešla ze špatně placené práce? Měla bych lepší práci? Méně času ale více peněz?

Co kdybych nešla na akci, na které jsem přišla o nejlepšího kamaráda? Otevřeli by se mi někdy oči, abych viděla jaký opravdu je? Byli bychom pořád nejlepší přátelé?

Co kdybych si držela u těla staré přátelé, kteří mi byli kdysi tak blízko? Byla bych jiná? Pila bych více a byla odvázanější, jako dřív? Měli bychom si teď ještě pořád co říct? 

Na tyto otázky odpověď nikdy nedostanu a můj život je takový, jaký je a jsem za něj vděčná. Jsem ráda za spoustu věcí a za to, že vše, co se stane, nás posouvá dál. A jsem ráda za svá rozhodnutí. Protože i když si často stěžuji, můj život je vlastně fajn. Mám velkou rodinu a scházíme se v širším kruhu, což je skvělé. Mám milujícího přítele a sice jen hrstku přátel, ale pravých přátel a nevyměnila bych je za nic na světě. Chodím na vysokou školu, na obor, který mě baví a mám sice hůře placenou brigádu, ale se spoustou cenných zkušeností a šéfa, kterému záleží na mém názoru a mou práci dokáže ocenit. A také jsem díky instagramu a blogu poznala pár skvělých lidí, za což jsem hrozně vděčná. Jsem vlastně šťastný člověk, ale občas asi potřebuji nějakou takovouhle úvahu, abych si to uvědomila.

(zdroj)

A také jsem ráda, že alespoň někdo čte to, co napíšu a občas dostanu i nějakou tu pozitivní zpětnou vazbu. Děkuji :) 

A co vy, změnili byste nějaké své rozhodnutí

Terez

12 komentářů:

  1. Zajímavé zamyšlení. Pěkný článek!
    Já bych asi nic neměnila. Nyní se mám tak moc fajn, že si nedovedu představit, jaké by to bylo, kdybych něco v životě změnila. ...no vlastně jen jednu věc bych vynechala a sice bych se nenechala zajet autem. To mi nic v životě nedalo.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuji Marti, jsem ráda, že se máš fajn a přeju ti to! :) Asi bych ale také vynechala nehodu, kdy jsme narazili čelně do svodidla na dálnici, i když se naštěstí nikomu nic vážného nestalo.

      Vymazat
  2. Kdyby byly ryby v prd*eli nemuseli by bejt rybníky :D Néé taky si říkám, co by, kdyby. Hlavně, co by bylo, kdybych to tenkrát udělala takhle a né takhle. A kde bych možná teď byla s kým a možná taky nebyla. Nad tím přemýšlí každý. Ale jsem taky ráda, za to, kde momentálně jsem. Jsem ráda, že jsi šťastný člověk. Já si dlouhou dobu říkala, že budu šťastná až budu mít tohle, tamto nebo budu s tímhle. Nakonec jsem zjistila, že vždy ti bude něco chybět. Budeš mít dobrou práci, peníze, přátelé, ale bude ti chybět láska. Pak zase budeš mít lásku, přátelé, ale bude ti chybět práce nebo zdraví. Proto je nejlepší radovat se z toho, co momentálně máme a hlavně si toho vážit :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Já jsem dříve trochu lpěla na materiálních věcech... pořád ještě malinko chci tu zahrádku a bazének. Ale čím dál víc od materiálních věcí upouštím a moje žebříčkové hodnoty nejsou jen mít hodně peněz, ale pracovat od nevidím do nevidím a neužít si skoro žádné volno... Jasně, že věci by mohly být lepší a peněz by se také hodilo víc, ale jako student taky zatím nemůžu chtít všecko. A jsem, ráda, že i ty jsi ráda na svém vlastním místě. :))

      Vymazat
  3. Podle mě všechna ta rozhodnutá, která jsi udělala (ať už dobrá nebo špatná, to se stejně nikdy nedozvíme), tě dělají tím, kým jsi teď :) a neboj, co kdyby si říkám taky a denně, třeba co kdybych si místo čokolády dala jabko, pak bych nemusela být tučík :D ale známe se :D nebo co kdybychom se přestaly bavit hned po první "hádce" nebo "tiché domácnosti"?

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Co kdybych si dneska nedala žebra :DDD jojo, známe se a ne to bych nevydržela, na to tě asi až moc zbožnuju... :) Jo, jsme jaké jsme a hlavní je, že se máme! :) a že máme spokojené tuči-životy!

      Vymazat
  4. Co kdybych šla rovnou na obor VŠ na kterém jsem teď?
    Tohle by toho tolik změnilo.. Pravděpodobně bych si nezaložila blog, Nepoznala bych nové lidi, nové životní styly, možná bych si nezačala vařit kaše, nezačala pít smoothie, dal bych se nemalovala, nepoznala bych tebe, nepoznala bych své nynější spolužačky, asi bych se tolik nenasmála protože bych neměla vůbec nikoho, nevysedávala v kavárnách a nechodila na obídky, byl by můj nejlepší kamarád stále můj nejlepší kamarád nebo bych pro něj byla stejně jen někdo komu nemá co říct... a tak dále .... Tohle moje kdyby je můj jiný život, za žádnou cenu bych, ale neměnila. :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tak to jsem ráda, protože nepoznat tě, to bych o moc přišla! Jsem ráda, že jsi začala psát! :)

      Vymazat
  5. No, tohle téma jsem chtěla sepsat... Teď to bude vypadat, źe se jen opičím =D

    Věci se měli prostě stát! =)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Klidně to sepiš, já tě obviňovat z opičení obviňovat nebududu prosimtě :D

      Vymazat
  6. Tyhle otázky si klade snad každý :-) Já nad tím moc nehloubám, protože si uvědomuju, že se mám dobře. A život se vyvíjí dál, a spousta kdyby tady bude pořád! Měj se krásně :-*

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Hlavně, že je dobře. :) I ty má milá :*

      Vymazat