pondělí 27. dubna 2015

Dnešní (ne)vděčnost

Ráda pomáhám, podporuji, daruji ... možná i těm kteří si to nezaslouží. A když za mnou dojde na hlavase (čti na brněnském hlavním nádraží) bezdomovec, ať mu dám desetikorunu, tak když mám, tak dám ... i když se mi žebrání nelíbí a kolikrát mě pak kamarádi ptají, proč to dělám, když si za to utíkají koupit krabičáka (krabicové víno). Asi jsem v tomhle naivní, ale co když ne? Sním o tom, že třeba jednou budu mít nějakou nadaci a budu pomáhat potřebným dlouhodobě. Protože poděkování a úsměv, mě uvnitř zahřeje... Ale občas mě od toho něco odrazuje a zjišťuji, že vůbec nejsem sama... (Smyslem článku není to, že si nikdo nezaslouží vaši dobrotu, to vůbec né! Čtěte dál.)

(zdroj)
Moje máma chtěla odvézt fritézu do ekodvora, protože jsme koupili novou a ta stará měla vady, i když pořád výborně fungovala a fritovala. A tak jsem jí řekla, že facebookové bazary jsou plné maminek a lidí ve špatné finanční situaci a dar v podobě friťáku by jistě ocenily. Tak jsem napsala inzerát, že za odvoz daruji fritézu s vadami, které jsem dopředu vypsala, přidala fotku z internetu, protože friťák vypadá navenek úplně stejně jako na obrázku, jelikož to opravdu není věc, kterou bychom používali častěji, než jednou za 2 týdny... No a asi po dvou minutách po zveřejnění se mi ozvala slečna/paní. Nenapsala ani dobrý den a začala na mě mít dotazy, že i máma říkala, že na to, že je to zadarmo (a že ji to nebude stát ani benzín, protože dojede MHD), má až moc zbytečných otázek... Celou dobu nepoužila ani prosím a děkuji a měla jsem silný pocit, že vlastně mohu být ráda, že mě toho krámu zbaví, protože používala výrazy jako:"no, teda dobře.."

Vydržím dost, ale když ani druhý den, při domlouvání vyzvednutí nenapsala ani podělanej smajlík, ani dobrý den a myslím, že nepoužívala ani tečky a velká písmena (jo blbost, já vím), štvalo mě to. Jako bych byla nějakej póvl, přitom nemohla být o moc starší (jestli nebyla třeba i mladší, v dnešní době je docela těžké to poznat, když dvanáctky vypadají jako dvacítky). No a vrcholem bylo, když se mě zeptala, kde to jako je a co a odkud tam jede za MHD. Píše mi na facebooku a neumí se na internetu podívat na mapy? Ještě, abych jí poslala tu mapu já, ne? No, raději jsem jí napsala, že mi sundali sádru a k zastávce jí to nedonesu, ať se koukne, kde to je a když tak zavolá. Nedokázala říct ani čas, kdy si pro to dojde, protože je důležitá a musí si ve městě něco zařídit.

Už toho na mě bylo nějak moc a měla jsem pocit, že je moc hrdá na to, aby poděkovala a kamarádky mě nahlodaly, abych z toho vycouvala a darovala někomu, kdo je opravdu potřebný a ne prvnímu člověku, co se ozve... nebo někomu (kdo napíše alespoň dobrý den), prodat za symbolickou stovku a tu stovku dát někam do nějaké kasičky na děti, abych se necítila blbě, že jsem tu fritézu nedala té ženské, když byla první. Ale prostě jsem asi čekala alespoň "Dobrý den, opravdu je to zadarmo? Děkuji. Prosím pošlete mi fotku. Na schledanou :). Děkuji za fritézu, pomůže nám to"... nebo cokoliv

(ne)darovaná fritéza
V této době se obecně málo děkuje a občas jsou lidé nevděční. Kamarádčina sestra darovala skoro novou postel, také za odvoz a lidi po ní chtěli odvoz, matraci, divím se, že nechtěli i aby jim tu postel ustlala... Nabídneš prst a zchlamstnou celou ruku. Ovšem, co je ještě více demotivující, když se nedostalo vděku kamarádce, která uspořádala v práci sbírku na psí útulek, kam spousta psů chodí dožít. Koupilo se spoustu věcí, krmivo, lidé donesli matrace, deky, pamlsky, hračky možná i peníze, to už nevím. A pak jela spřítelem s věcmi do útulku a paní se s nimi téměř nebavila, rozkázala, co kam roztřídit, hrubě je odbyla, ať s bavlněnými věcmi sem ani nechodí a vděk žádný.

Kamarádku, která do toho vložila úsilí i dost peněz to mrzelo. A myslím, že do takových akcí už se sama pouštět nebude. Což je smutné, ale bohužel ji chápu. Člověk to nedělá pro nic jiného, než je ten vděk... Dokonce si chtěla vzít i pejska na dožití k tomu svému a paní je odbyla, že pokud chtějí mít v budoucnu děti, že tihle psi už na to nejsou. (Nezeptala se kdy bude chtít mít děti, i když pejsek už byl starý a mohl alespoň pár let žít v teple domova... jakoby jim ani najít domov nechtěla). Kamarádka taky donesla pamlsky a dávala je pejskům, co si přišli k mřížce. V poslední místnosti byli nemocní a staří pejsci a někteří byli slepí nebo měli nemocné packy a k mřižce by pro pamlsek nedošli, kamarádce už zbylo jen pár posledních palmsků a chtěla je dát alespoň těm, co by si k mřížce přišli, ale paní jí řekla, ať nedává nikomu, když nemůže dát všem... 

(zdroj)
Zkrátka někteří lidé vás demotivují a jejich nevděk vás odradí, ale protože já jsem naivní a věřím v to, že všichni lidé nejsou jako slečna dej-mi-friťák, (která po tom, co jsem jí napsala, že ho dám někomu jinému odvětila, že to jako není fér, když se ona ozvala první!), ani jako paní vedoucí útulku, nebo lidi, co si řeknou k posteli o matraci a odvoz... A že né všichni bezdomovci si jdou koupit krabičák. 

Obecně se mi zdá, že se méně zdraví i děkuje i za informace nebo v hospodě, když si objednáte, jen málokdo řekně: Dobrý den, dal bych si pivo prosím/děkuji. Prodávala jsem v létě borůvky na trhu a moc zdvořilostních frází jsem si také neužila. Kam se poděla základní zdvořilost?

Proto vám řeknu jen zdravte a děkujte, protože to není sprosté slovo a neberte některé věci jako samozřejmost... Darujte, protože i když paní z útulku je protivná, ti pejci si to zaslouží. Protože ne všichni bezdomovci smrdí po alkoholu a opíjejí se krabičákem. A pokud máte doma nějakou věc, kterou nevyužijete a peníze zrovna nepotřebujete, darujte to. Nedarujte to první holce, co vás ani nepozdraví, ale vybírejte srdcem a hlavně ... nenechte se odradit! :)

A jaké jsou vaše zkušenosti s (ne)vděčností?

Terez

12 komentářů:

  1. Souhlasím :-) Já jsem například byla docela zklamaná, když jsem se šla zeptat do útulku pro pejsky, jestli můžu venčit 2-3x týdně některého pejska. Ne, prý to nejde. Takže pomožte si jak chcete, že ano.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Mám podobnou zkušenost ...nakonec jsemchodila venčit psa známým a pak štěňata z dočasné péče.

      Vymazat
    2. V našem městě jsou rádi že někdo ty psy chodí venčit. Kamarádka tam chodí neustále, teď teda přestala protože tam začala chodit parta dětí a pejsky si berou ven.

      Nechápu proč lidi i v útulcích jsou hnusní, dalo by se čekat, že oni budou takový ty "andílci" světa...

      Vymazat
    3. Asi je to individuální, nejhorší ale je, že někdy na to mohou doplácet i ty útulky, jako třeba v případě mé kamarádky. Kdyby neměla špatnou zkušenost, třeba by ty sbírky dělala pravidelně. A ta stejná kamarádka mi psala, že 3 měsíce čeká na věci z charitativní dražby jednoho útulku.... je to docela smutné, co se občas děje...

      Vymazat
  2. No, včera jsem se o tom už bavily a musím souhlasit i tady. Taky mi přijde, že úplně vymizely slovíčka jako prosím, děkuji, dobrý den, samotnou mě rozčiluje, že když prodávám, tak pozdravím a nedočkám se žádné odpovědi, stejně tak když někdo někam vleze a neřekne ani dobrý den, možná jsem v tomhle už moc stará, ale přijde mi to hrozně neslušný. Štve mě, že dneska by chtěli všichni všechno zadarmo nejlépe ještě, abychom ji za to zaplatily my, na babu s fritézou, co neumí ani slušně poděkovat, když jí někdo něco daruje, se vykašli. Určitě tam venku je někdo mnohem potřebnější, kdo ti třeba i to díky napíše nebo řekne. Já kdybych něco dostala zadarmo, tak ještě líbám ty ruce, nosím ty bonbošky a sem vděčná do konce života :D bohužel mám pocit, že takových už je nás málo.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jojo ... Jak jsem ti psala... Lidí by prostě chtěli celou tu kuchyň a ani bů ... Nechápu, že když nemusí platit, nemůžou "zaplatit" alespoň suchou frází DÍKY...

      Vymazat
  3. Jo a úplně sem zapomněla - super článek!

    OdpovědětVymazat
  4. Aw, stop it you... (červenající se smajlík) děkuju :*

    OdpovědětVymazat
  5. Konečně jsem se dostala ke komentáři ;)

    Terezko moje, máš absolutní pravdu... už mi hodně lidí řeklo, ať neustále neděkuju a neprosím, že jsem jak šílená =D Jenže když jsem tak vychovaná, tak to jinak prostě neumím... Lidi jsou nevděční a je to opravdu hnus... celej tenhle systém je hnus =(

    Loveliness By Tess

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Taky se mi ti někdy stává Tess... Je to tak, asi je to nový nešvar moderní doby.

      Vymazat
  6. Je to smutné, ale je to tak... elementární slušnost se nějak vytrácí.. klasicky zažívám, že nastoupím do výtahu, pozdravím člověka, který v něm je a on mi ani neodpoví.. jede se mnou dalších x pater a dělá, že jsem neviditelná.. :(

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To je opravdu smutné, když tě ani sousedi nezdraví :/ Alespoň ti, co prošli "výchovou staré školy", tě ještě pozdraví. :)

      Vymazat