 |
| (zdroj) |
Občas má každý z nás den blbec, špatnou náladu, něco se pokazí nebo nás čeká
něco nepříjemného, čemu se vyhýbáme. A pak se objeví nějaká maličkost a hned se vám
nálada zlepší, ať už to trvá okamžik nebo hodiny. Tak si udělejte kafé, čaj, smoothie nebo cokoliv, co máte rádi. Pusťte si oblíbené písničky, začtěte se ... a zamyslete se, co dělá radost
vám a zlepšete si svůj den. :)
Je mi fajn, když mi začne na rameni roztomile povídat můj andulák Sky. Vlastně mi náladu zlepšuje
vždycky, když je poblíž a jen zvědavě kouká a zkoumá, co by snědl. Ale kdo
by odolal sladkým slůvkům, jako je třeba: miláčkuu, pusinkuu, pojď sem ty
krasavče, pupíčkuu, … To byste ho pustili z klece i když vám za 10 minut
jede autobus, odpustili všechno krákání (které praktikuje jako mučivý nástroj
pokaždé, když se zlobí) a hodili mu pětikorunu!
 |
Je mi fajn, když se můžu alespoň 2 hodiny relaxovat (číst si nebo poslouchat
hudbu) a nikdo po mně nic nechce.
Když máma nebo babička udělají mé oblíbené jídlo.
Když se někdo z lidí, co mám ráda, ozve sám od sebe,
aniž by něco potřeboval, nebo se domlouval na „někdy“, což znamená téměř vždycky NIKDY.
Když můžu věnovat koníčkům, co mě baví, sjíždět svah na prkně, starat se o zvířátka, nebo hrát volleyball s partou známých.
Je mi fajn, když udělám malý
dobrý skutek. Vážně to zahřeje, když vím, že jsem někomu pomohla. (Nyní v naší
čtvrti probíhá dlouhodobá sbírka PET víček pro organizaci pomáhající dětem s hluchoslepotou,
kterou s kamarádkou pořádáme a když vidím, jak víčka přibývají, musím se
usmívat!)
Když i po pěti letech spatřím stejnou jiskru v očích svého chlapa.
Když máme s nejlepší kamarádkou „bjutydej“, můžeme se válet, povídat si a jíst kokčáky (kamarádčin výraz pro kokina).
Když se sejdu s některým ze starých přátel a zavzpomínáme si, až smíchy slzíme.
Když se mi něco ve škole / práci povede.
Když mám blbou náladu a někdo
se na mě usměje třeba v MHD.
Když si uvědomím, že to
co nyní studuji má smysl, poslání a ještě navíc mě to baví. (Studuji
Surdopedii.) :)
Když cestuji a poznávám
nová místa, lidi a kulturu.
Když je venku krásně a já se procházím v přírodě nebo sedím na koni.
Když se můžu naložit do vany a v létě, když můžu skočit do studeného bazénu.
Když se stane něco
spontánního, třeba dojde Ital, že jedeme navštívit jeho rodinu do Rakouska, nebo se s kamarádkou domluvíme a za hodinu jedeme na výlet, nebo jdeme do kina, cokoliv. Nebo jdeme někam s kamarádkou
a skončíme úplně jinde. Prostě paráda!
A je mi fajn, když jsem obklopená
blízkými lidmi.
A recept na zlepšení nálady? Najděte si chvilku a dělejte co vás baví, s lidmi co vás baví. (Jo tak není úplně můj, půjčila jsem si ho z textu Bena Cristovaa :D)
A teď jsem zvědavá, jaké jsou vaše recepty na zlepšení nálady?
Terez
Jsem si říkala, že ten konec je mi povědomý a ono ejhle... na konci odhalení. :D Jinak relax je důležitý. Na práci pořád nadávám, ale jsem ráda, že mám více volna i v týdnu. Můžu mít den jen pro sebe, alespoň jeho větší část. Chlapa mám v práci, tak je na mně jak si den rozvrhnu a co budu nebo nebudu podnikat. :) Jinak s těmi známými mě to taky štve. Vždycky mi poskočí srdéčko, když se někdo ozve a náhle se hned naštvu, když se dozvím, že někdo jen něco potřebuje... achjo. No jo, ale pořád jsou tu lidi, kteří dělají radost... prostě jen tak. :)
OdpovědětVymazatA a a a vítej v blogosféře lejdy! :)
Děkuji za přivítání Missy. :))
VymazatHned jak jsem dopsala článek, tak jsem si ten song musela pustit, protože mi to znělo v hlavě. :D A s těmi lidmi máš asi pravdu, vždycky se někdo najde. :))
Miluju kdyz máme bjutydej a máme teplaky, mastnaky a navzajem si připomínáme starý trapasy :DDD
OdpovědětVymazatDost dobře náš život :D Už se těším na statistiku smraďochů z MHD :D
VymazatTak dnes ten den nepotreboval zlepseni. Ten byl super, protoze jsem poznala tebe, Terezko! Jsi bajecna mlada zena!
VymazatTo tedy vážně nepotřeboval! :) Jsem moc ráda, že jsem měla příležitost poznat tebe a ostatní blogerky. Jste úžasné a doufám, že to nebylo zdaleka poslední setkání. :))
VymazatJá jsem hlavně překopala celý svůj život... Do loňského roku jsem byla zapšklá a protivná bába... duševně tak o 40 let starší... Opustila jsem kouli na noze a už pár měsíců vím, že to bylo to nejlepší, co jsem kdy udělala...
OdpovědětVymazatOsvobodila jsem se, stala se vegetariánkou (další věc co jsem si nechala rozmluvit svým ex), přestala brát ohledy na to co si druzí myslí a začala dělat to co mě baví...
Držka jsem furt stejná, ale nenervuju se... Nic neplánuju, nic si nemaluju, žiju teď a tady... Hlavně už mi došlo, že tady nebudu 500 let... ale už jen nějakých 60 když bůh dá... kašlu na to co je podle někoho správný a podle někoho špatný... žiju tak jak chci žít... mě zaručně zvedne náladu, když mi hraje do uší hudba a já si na ulici tancuju a zpívám... je mi totiž ukradené, co si o mě kolemjdoucí myslí... já si o těch jejich zachmuřených obličejích myslím, že jen tupě ukrajujou minuty svého života... Takže mě zlepšuje náladu skoro všechno, protože už jsem prostě dobře naladěná furt =) Co se má stát, tak se stejně stane =)
Loveliness By Tess
A tak to má být! :)) Já jsem bohužel komplikovaná a doufám, že některé věci na sobě časem taky změním. :)
Vymazat